Hlavním a nejstarším zástupcem této skupiny látek jsou klasická mýdla. Jsou to alkalické soli mastných kyselin a jsou dnes pravděpodobně nejužívanějšími přípravky denní spotřeby. Právě proto, že s nimi kůže každého z nách přichází dnes a denně do styku, vyžadují zvýšenou pozornost.
Dotazy o škodlivosti či prospěšnosti mýdel patří k nejčastějším nejen v rámci odborné kosmetické péče, ale i v dermatologických ordinacích, a nejen mezi laiky, ale i mezi lékaři, kteří se touto problematikou přímo nezabývají. Traduje se řada pověr, nejasností i iluzí. Jednou z nejnebezpečnějších jsou koneckonců i názvy a neodpovědnou reklamou šířené přesvědčení, že kůže, která nesnáší běžná mýdla, bude snášet mýdla dětská, přetučnělá, medicinální, lanolinová apod. Objektivní testy však prokazují, že v toleranci jednotlivých druhů mýdel není žádný zásadní rozdíl. Kůže buď mýdlo snáší a není proti němu námitek, nebo nesnáší a je potřeba omezit jeho použití na minimum nebo se mu v nejkrajnějším případě zcela vyhnout.